|
|
Prestiž profese všeobecné sestry z pohledu studentů
Verlíková, Věra ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Dorková, Zlatica (oponent)
Tato práce má přinést přehled základních informací o povolání všeobecné sestry a pohledu studentů na prestiž této profese Cíle: Záměrem bakalářské práce je přinést aktuální informace o tom, jak studenti vnímají prestiž profese všeobecné sestry v České republice (dále jen ČR). Názor studentů bude zjišťován pomocí dotazníkového šetření a získaná data budou poté komparována s daty z výzkumu provedeného Centrem pro výzkum veřejného mínění (dále jen CVVM), ve výzkumném projektu - Naše společnost. Metody: Bylo osloveno 398 studentů pomocí elektronického dotazníkového šetření. Ze všech oslovených odpovědělo 102 studentů, z toho 54 studentů druhého ročníku magisterského (dále jen MgrSP) studijního programu Všeobecného lékařství, 28 studentů bakalářského (dále jen BcSP) studijního programu Všeobecné ošetřovatelství a 20 Studentů BcSP Pediatrického ošetřovatelství. Dotazník se skládal ze 45 polouzavřených, uzavřených a otevřených otázek. Ke statistickému zpracování dat byli využity neparametrické testy určení korelace. Výsledky: Bylo zjištěno že většina respondentů má pozitivní vztah k profesy všeobecné sestry, ale jejich názory jsou alespoň částečně ovlivněny určitými proměnnými. Názory studentů na prestiž povolání se shodovaly ve většině případů s názory veřejnosti z roku 2019. Mohli jsme ale sledovat,...
|
|
|
Role sestry v péči o nutrici klientů domovů pro seniory
SATRAPOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce nese název "Role sestry v péči o nutrici domovů pro seniory". Obsahuje čtyři cíle. Prvním cílem je zjistil, jak všeobecné sestry hodnotí výživu klientů domovů pro seniory. Druhý cíl se zaměřuje na znalosti sester v dané problematice. Třetí cíl zjišťuje, zda všeobecná sestra dodržuje standardy v péči o nutrici seniorů. Čtvrtým cílem je zjistit, jaká jsou specifika výživy seniorů. Bakalářská práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje nutriční specifika seniorů, orgánové změny ve stáří, složky výživy a pitný režim. Dále se zaměřuje na poruchy nutrice seniorů, malnutrici, obezitu a dehydrataci. Poslední částí je nutriční podpora seniorů. Je popisována role sestry v péči o nutrici seniorů, hodnocení stavu nutrice, enterální a parenterální výživa. Praktická část zahrnuje výsledky získané z výzkumného šetření. Tato část byla realizována kvalitativním šetřením, metodou polostrukturovaného rozhovoru a pozorování. Rozhovor obsahuje dvacet dva otevřených otázek a čtyři otázky zahrnující identifikaci probandů. Pro pozorování byla předem vytvořena tabulka, která zahrnuje třináct aspektů. Výzkumný vzorek tvořilo deset všeobecných sester pracující v domově pro seniory. Z výsledků kvalitativního šetření je patrné, že nejvíce k hodnocení stavu výživy sestry využívají nutriční screening a fyzikální vyšetření v podobě měření váhy klienta. Také bylo zjištěno, že úroveň znalostí sester je dostatečná. V dané problematice jsou sestry orientované. Vyznají se v problematice podvýživy i dehydratace. Z rozhovorů je také patrné, že se orientují ve standardu, který se zabývá péčí o výživu seniorů. V rámci pozorování byly zjištěny chyby, kterých se sestry dopouštějí při podávání stravy seniorům. Mezi hlavními chybami je nepoužívání ochrany oděvu a nedostatečná komunikace se seniorem. Mezi nejdůležitější specifika výživy patří vyvážená a pestrá strava. Je důležité, aby strava byla zastoupena v dostatečné míře všemi nutričními složkami.
|
|
|
Role sestry v preventivní péči v kontextu historie
ŠAFRÁNKOVÁ, Tereza
Předkládaná diplomová práce je teoretického charakteru a je zpracována jako historicko-analytická studie. Cílem diplomové práce bylo popsat vývoj preventivní péče a vývoj role sestry v preventivní péči v České republice na základě interpretace textů dostupné literatury a zdrojů prostřednictvím metody textové hermeneutiky. K dosažení cíle byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Jak se vyvíjela preventivní péče v České republice? Jaké faktory ovlivnily vývoj preventivní péče v České republice? Jak se vyvíjela role sestry v preventivní péči v České republice? Jak se měnily kompetence sestry v preventivní péči v České republice? Prostřednictvím těchto výzkumných otázek bylo dosaženo následujících výsledků. Preventivní péče v České republice se začala vyvíjet již od dob samého počátku civilizace, procházela tak mnoha změnami během celé historie, a to v souladu s rozvojem vědecko-technického poznání, vývojem společnosti, životní filozofií, a také v souladu s rozvojem lékařství a ošetřovatelství. Některé prvky preventivní péče, se kterými jsme se mohli setkat již v dávných dobách však fungují i dodnes a současná preventivní péče z nich vychází. Zásadními faktory, které ovlivnily vývoj preventivní péče a roli sestry v preventivní péči byly: vznik prvních civilizací a postupné osidlování oblastí; počátek šíření prvních nemocí a epidemií; vliv náboženství a církve; společensko-hospodářské podmínky v dané době; války; politické situace a dobová právní úprava; objev očkování proti pravým neštovicím; významné osobnosti - F. Nightingale, N. I. Pirogov, H. Dunant, E. Jenner, které svými činy přispěly k rozvoji preventivní péče; Světová zdravotnická organizace. Role sestry v preventivní péči se vyvíjela společně s ošetřovatelstvím a také lékařstvím, které prošli během celé historické doby mnoha změnami. V oblasti preventivní péče se zde role sestry měnila na základě jejich vzdělávání, narůstajících kompetencí a také potřeby preventivní péče v dané době. Sesterské kompetence v oblasti preventivní péče během historie prošly značnou proměnou. Můžeme zde zaznamenat fakt, že se některé kompetence vyskytují i v současné době. Můžeme tak říci, že současné kompetence sestry v preventivní péči vycházejí z kompetencí, které měla dříve, jsou již ale modifikované na současné potřeby společnosti. Preventivní péče se tak stala nedílnou součástí sesterské profese.
|
|
|
Poskytování specializované paliativní ošetřovatelské péče v domácím prostředí
ZIMOLOVÁ, Linda
Tato bakalářská práce je zaměřena na specializovanou paliativní ošetřovatelskou péči a zabývá se poskytováním paliativní ošetřovatelské péče nemocným v domácím prostředí. Cílem bakalářské práce na téma Poskytování specializované paliativní ošetřovatelské péče v domácím prostředí bylo zjistit, jaké nejčastější činnosti vykonávají sestry při poskytování paliativní ošetřovatelské péče. Dalšími stanovenými cíli této práce bylo zmapovaní možností rozvoje specializované paliativní ošetřovatelské péče z pohledu sester a zjištění, s jakými překážkami se sestry setkávají při poskytování specializované paliativní ošetřovatelské péče v domácím prostředí. V neposlední řadě tato práce ukazuje koordinaci multidisciplinárního týmu poskytující specializovanou paliativní péči v domácím prostředí. Metodika a výzkumný soubor: Ke splnění cílů byla využita metoda dotazování, realizována prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru se sestrami poskytující specializovanou paliativní péči v mobilních hospicích. Výzkumný soubor tvořilo celkem osm sester. Data byla analyzována otevřeným kódováním, metodou tužka-papír. Analýzou dat vzniklo 5 kategorií a 9 podkategorií. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, sestra poskytující specializovanou paliativní péči v domácím prostředí zastává role poskytovatelky ošetřovatelské péče, edukátorky, manažerky a nositelky změn. Je jedním z nejdůležitějších členů multidisciplinárního týmu a také hlavním článkem mezi lékařem a klientem. Dále bylo zjištěno, že i přes velkou míru fyzické a psychické náročnosti tohoto povolání, na sobě žádná sestra subjektivně nepociťuje známky syndromu vyhoření. Rozvoj specializované paliativní péče sestry vidí v úpravě legislativy, edukaci společnosti zejména v ordinacích praktického lékaře a dále v lepší spolupráci s pojišťovnami. Výsledky pro praxi: Výsledky mohou sloužit jako studijní materiál pro studenty a studentky Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity a dále mohou být informace přínosné při rozhodování a výběru povolání v domácí péči.
|
|
|
Potřeby pacientů v dialyzačním programu a úloha sestry v této problematice
CHYTRÁČKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce se věnuje potřebám pacientů v dialyzačním programu a úloze sestry v této problematice. Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle: Zmapovat potřeby pacientů v dialyzačním programu a zjistit úlohu sestry u pacientů v dialyzačním programu. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je stručně popsána anatomie ledvin, důvody vzniku ledvinného selhání a následně jsou popsány a vysvětleny jednotlivé eliminační metody, které jsou proloženy výživovými a pohybovými opatřeními. Ve stručnosti je zde popsána i transplantace. Dále byla věnována pozornost potřebám pacientů, ošetřovatelské péči a edukaci. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů zaměřených na pacienty podstupující dialýzu a sestry pracující v dialyzačním centru. Výzkumný vzorek tvořilo 13 pacientů a 9 sester. Pro dosažení stanovených cílů bylo vytvořeno 5 výzkumných otázek: Jaké bio-psycho-socio-spirituální potřeby mají pacienti v dialyzačním programu? Jak ovlivňuje dialyzační léčba život pacientů? Jaká je informovanost pacientů před nástupem na dialyzační léčbu? Jaká je úloha sestry v uspokojování potřeb pacientů v dialyzačním programu? Jaká je úloha sestry v poskytování informací pacientům v dialyzačním programu? Z našeho výzkumného šetření jsme zjistili, že dialýza má všeobecně špatný vliv na kvalitu života většiny našich informantů. Nejhůře informanti snášejí pocit žízně, časovou náročnost, zhoršený spánek, změnu sociálních potřeb a celkovou únavu po dialýze. Dále z výzkumu vyplynulo, že sestry v dialyzačním centru v největší míře zastupují roli poskytovatelky ošetřovatelské péče, edukátorky a rádkyně, která zároveň poskytuje i psychickou podporu. Výsledky výzkumného šetření slouží jako informační materiál pro pacienty v predialyzačním programu a zároveň jako možná doporučení pro sestry pracující v dialyzačních centrech.
|
|
|
Role sestry u pacientů s močovou inkontinencí
PONERTOVÁ, Magdaléna
Močová inkontinence je časté onemocnění, které bývá podceňováno. Pro včasné odhalení možných komplikací u pacientu s močovou inkontinencí je velmi důležitá edukace pacientu. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zaměřuje na anatomii a fyziologii dolních cest močových, všeobecné informace o močové inkontinenci, vyšetřovací metody, léčbu, roli sestry, prevenci, edukaci a na závěr jsou zmíněny nejčastější ošetřovatelské diagnózy. Cílem empirické části bylo zjistit, jaká je role sestry u pacientu s močovou inkontinencí, jaké ošetřovatelské diagnózy sestry stanovují u pacientu s močovou inkontinencí a jaké inkontinenční pomůcky sestry využívají v ošetřovatelské péči o pacienty s močovou inkontinencí. Výzkum byl zaměřen na sestry pracující na urologickém oddělení, a to v ambulantní části, lůžkové části a na Jednotce intenzivní péče. Celkem byly stanoveny pro tento výzkum tři výzkumné otázky. Realizace výzkumného šetření probíhala formou polostrukturovaných rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 10 sester. Ze získaných dat byla zjištěna rozdílnost role sestry v ambulantní části urologického oddělení, standardního lůžkového oddělení a Jednotky intenzivní péče. Dále z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry na Jednotce intenzivní péče pacienty needukují a nepředávají pacientům informace o možnostech využití kompenzačních pomůcek. Také jsme zjistili, že sestry v ambulantní části urologického oddělení nemohou bez indikace lékaře samy vydat informační brožury pacientům. Naopak sestry lůžkových oddělení mohou předávat informační brožury dle jejich uvážení. Zároveň sestry pracující na Jednotce intenzivní péče mají menší množství informačních brožur k dispozici a předávají je pacientům pouze pokud pacient projeví zájem. Dále jsme zjistili, že velmi malé množství sester stanovuje ošetřovatelské diagnózy. Výstupem bakalářské práce je informativní brožura. Ta muže být přínosná jak pro sestry, studenty zdravotnických oboru, tak i pro pacienty, kterým pomůže zvýšit povědomí o problematice močové inkontinence.
|
|
|
Role sestry při poskytování multidisciplinární péče na spinálních jednotkách
HARAZINOVÁ, Lucie
Cílem této diplomové práce je zmapování role sestry na spinální jednotce, popis spolupráce členů multidisciplinárního týmu na spinální jednotce a popis potřeb zde hospitalizovaných pacientů. Pro splnění těchto cílů bylo stanoveno celkem pět následujících výzkumných otázek: "Jaká je úloha sestry v péči o pacienty na spinální jednotce?", "Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienty na spinální jednotce?", "Jaké je složení multidisciplinárního týmu na spinální jednotce?", "Jakým způsobem probíhá spolupráce mezi těmito pracovníky?" a "Jaké jsou potřeby pacientů hospitalizovaných na spinální jednotce?". Teoretická část diplomové práce je koncipována tak, aby čtenáři poskytla komplexní náhled na problematiku míšního poranění. Na samém začátku definuje základní anatomické a fyziologické poměry nervového systému, páteře a míchy. Poranění těchto struktur je předmětem dalších kapitol, které již podrobněji rozebírají příčiny vzniku, příznaky, diagnostiku a možnosti léčby. Dále popisuje rozvoj spinálních jednotek v České republice i zahraničí. Vymezuje také multidisciplinární tým, jehož působení je nedílnou součástí péče o pacienta s míšním poraněním. Kapitola ošetřovatelské péče je věnována oblastem, které u pacientů s míšní lézí vyžadují specifický přístup sester. Pro empirickou část diplomové práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Sběr dat proběhl pomocí polostrukturovaného rozhovoru s třinácti sestrami z vybraných spinálních jednotek. Těm bylo po zjištění identifikačních údajů položeno celkem dvacet devět otázek zaměřených na chod spinální jednotky, charakter poskytované multidisciplinární péče a zkušenosti sester ohledně stavu a potřeb pacientů. Získané informace byly následně přepsány a zpracovány metodou otevřeného kódování s využitím techniky barvení textu. Pro snazší orientaci ve výsledcích rozhovorů byly vytvořeny čtyři kategorie a sedmnáct podkategorií, které přehledným způsobem prezentují odpovědi na výše uvedené výzkumné otázky. Bylo zjištěno, že svou roli na spinální jednotce vnímají informanti převážně v roli sestry-ošetřovatelky. Kooperace multidisciplinárního týmu je podmíněna různými formami verbálního i neverbálního předání informací, kupříkladu v rámci vizit, předání hlášení, provozních schůzí nebo informačních tabulí. Tato spolupráce je většinou sester hodnocena jako efektivní a převážně bezproblémová. Z výsledků dále vyplývá, že potřeby pacientů jsou úzce spjaty s omezením mobility a dlouhodobou hospitalizací. Nejčastěji se tak jedná o potřeby fyziologické a potřebu kontaktu s okolím. Diplomová práce poukazuje na důležitost multidisciplinárního a citlivého přístupu k pacientům s míšní lézí, kteří ve svém návratu do každodenního života prožijí mnoho starostí a vypjatých chvil. Výsledky mohou posloužit jako vzdělávací materiál nejen pro studenty zdravotnických oborů, ale i pro samotný zdravotnický personál. Výstupem diplomové práce je manuál pro nově nastupující sestry na spinální jednotky, který si klade za cíl jejich snadnější začlenění a připravenost na nezanedbatelná specifika péče o pacienty s míšním poraněním.
|
|
|
Vliv duševní pohody sester na vybraných odděleních v období pandemie SARS-CoV-2 a dopad na kvalitu péče
VÁVROVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá vlivem duševní pohody sester na vybraných odděleních v období pandemie SARS-CoV-2 a dopad na kvalitu péče. Pandemie SARS-CoV-2 postihla zdraví a životy milionů lidí na celém světe. Velká zátěž se projevila především u sester v první linii, které poskytovaly zdravotní péči pacientům s onemocněním SARS CoV-2. Dlouhodobá psychická zátěž může u sester způsobit pochybení a snížení kvality ošetřovatelské péče. Teoretická část práce je věnovaná charakterizaci onemocnění SARS-CoV-2, rozvoji pandemie a rizikovým faktorům. Dále se zaměřuje na náplň práce během pandemie, dopad na duševní zdraví sester během pandemie, řízení rizik ve zdravotnických zařízeních, komunikaci a management nežádoucích událostí ve zdravotnictví, a to především managementu kvality v ošetřovatelství během SARS-CoV-2. Praktická část bakalářské práce byla zpracována z kvalitativního výzkumného šetření, které bylo zpracováno technikou polostrukturovaného rozhovoru. Celkem bylo osloveno 10 sester, které pracovaly na tzv. covidové jednotce. Praktická část zahrnuje stanovení čtyř cílů. Prvním cílem bylo zmapování osobní zkušenosti sester s pandemií SARS CoV 2. Druhý cíl měl za úkol zmapovat výskyt duševních problémů sester během pandemie SARS-CoV-2. Třetím cílem bylo zmapovat náročnost sesterské profese během pandemie SARS-CoV-2 ze subjektivního pohledu sester. Posledním cílem bylo zmapování míry dopadu pandemie SARS-CoV-2 na kvalitu ošetřovatelské péče ze subjektivního pohledu sester. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že samotné onemocnění SARS-CoV-2 je pro sestry nejvíce stresující. Sestry v době pandemie vnímaly stres a emoční vyčerpanost velmi intenzivně. Velkou roli hrála podpora od svých blízkých, rodiny, přátel nebo od kolegyň z oddělení. Dopad pandemie sestry vnímají jako novou zkušenost s péčí o pacienty s onemocněním SARS-CoV-2 a umění se přizpůsobit novému prostředí. Významná je dobrá komunikace a spolupráce s nadřízenými, která zajišťuje kvalitní péči o pacienty s onemocněním SARS-CoV-2. Dále z rozhovoru vyplynulo, že se u sester objevila nedostatečná podpora od svých nadřízených během pandemie SARS-CoV-2. Překvapujícím výsledkem byla dobrá týmová spolupráce, na které se všechny sestry shodly. Co se týká kvality ošetřovatelské péče, bylo zjištěno, že největší komplikací je nejistota v rozvoji nemoci a s ní související péče, ovšem ne všechny sestry vnímaly zhoršenou kvalitu ošetřovatelské péče. Přínosem této bakalářské práce by měl být jednodušší náhled do oblasti duševní pohody sester pracujících s pacienty nakaženými SARS-CoV-2 a dopadu kvality ošetřovatelské péče v období pandemie. Tato práce by měla nabídnout sestrám materiál, kde bude shrnuto vše, co se týká aktuální problematiky vlivu duševní pohody a dopadu na kvalitu péče.
|
|
|
Hodnocení dostupnosti a kvality domácí hospicové péče na Jindřichohradecku z pohledu pacientů a sester
ŠABOUKOVÁ, Alžběta
Bakalářská práce se zabývá problematikou hospicových služeb na vybraném území Jindřichohradecka se zaměřením na role sester v terénních hospicových službách, pokrytí těchto služeb a chováním zaměstnavatelů v podpoře psychického zdraví všeobecných sester v hospicové péči. Paliativní péče v terénních formách je rozvíjející se odvětví celosvětového zdravotnictví s očekávaným vzestupem. V teoretické části práce je přiblížena problematika hospicové a paliativní péče, jako je její historie i současnost, legislativní rámec a financování. Práce si klade za cíle objasnit, jak se liší role sester v hospicové péči poskytované agenturou domácí péče a v multidisciplinární skupině mobilního hospice, dále analyzovat strukturu poskytování paliativní péče ve vybrané oblasti a popsat činnosti poskytovatelů pro práci s psychickým zdravím svých zaměstnanců. V praktické části práce byl zpracován výzkum kvalitativní metodou za použití polostrukturovaných rozhovorů. Dohromady se výzkumu zúčastnilo 14 respondentů ze skupin všeobecných sester, vedoucích pracovníků paliativních služeb ve vybrané oblasti a pečujících nebo pacientů v péči hospicových poskytovatelů. Z výsledků výzkumu vyplynulo překrytí rolí všeobecných sester v obou formách hospicové péče. Rozdíl výzkum shledává ve vlastnostech a osobnostních rysech všeobecných sester, a konceptu poskytované péče. V práci byla představena struktura poskytování hospicových služeb, kde výzkum poukazuje na nedostatečnou dostupnost a nevýdělečnost specializovaných služeb v nízce osídlených oblastech vybraného území. Bakalářská práce popisuje činnosti pro zlepšení psychického zdraví všeobecných sester v hospicových službách. Výzkum shledává podcenění těchto činností u agentur domácí péče i celkově českého zdravotnického systému. Závěry bakalářské práce mohou sloužit zejména pro správní orgány, poskytovatele a všeobecné sestry se zájmem o hospicovou péči.
|
|
|
Dodržování režimových opatření při antikoagulační terapii v primární zdravotnické péči
PROCHÁZKOVÁ, Alexandra
Cílem bakalářské práce bylo popsat stav compliance pacientů užívajících lék Warfarin a následně vztah mezi mírou compliance a výskytem komplikací souvisejících s léčbou warfarinem, současně pak porovnat compliance z pohledu věku a pohlaví. Teoretická část byla věnována antikoagulační terapii s důrazem na warfarin, edukaci a compliance pacienta při dodržování režimových opatření souvisejících s léčbou warfarinem. Ke zpracování bakalářské práce bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření za využití techniky sběru dat formou anonymní nestandardizované dotazníkové metody. Výzkumný soubor tvořili pacienti v Českých Budějovicích užívající warfarin. V souvislosti s cíli práce byly stanoveny tři hypotézy. U prvních dvou hypotéz jsme předpokládali určitý vztah mezi mírou compliance a věkem, dále mezi mírou compliance a pohlavím. U třetí hypotézy jsme předpokládali, že výskyt komplikací souvisí s mírou compliance. Z výsledků výzkumu jsme zjistili, že míra compliance pacienta užívajícího warfarin nesouvisí s věkem ani pohlavím, avšak výskyt komplikací u pacientů užívajících warfarin souvisí s mírou compliance. Mimo stanovený cíl a hypotézy jsme dále došli k závěru, že compliance souvisí s dosaženým vzděláním a s délkou terapie klesá. Výsledky práce mohou sloužit jako podklad pro vzdělávání sester nejen v ordinacích praktických lékařů, ale i v nemocnicích. Poukazuje na nutnost správné edukace, informovanosti pacientů, vyzdvihuje důležitost vzájemných vztahů a komunikace. Tyto skutečnosti mohou ovlivnit míru podílu pacienta na léčbě a tím zvýšit její úspěšnost. Tato práce poskytuje ucelené informace o terapii warfarinem a možných důsledcích při špatné compliance pacienta.
|
host ::
RSS.